2015

Reportáž

Je sobota 29. 8. 2015, probouzím se, vítá mě další krásné letní ráno, vstávám..., ale dnes vstávám se zvláštním pocitem, pocitem, ve kterém se mísí očekávání i obavy, zkrátka den "D" je tu, den, na který jsem tvrdě trénoval, den, na který se těším, ale zároveň se ho obávám,... jak to dnes dopadne? Nervozitu je třeba zahnat činností, proto v klidu a vydatně snídám, připravím si všechny potřebné věci a znovu vyčistím a promažu své kolo.

Přijíždím na Chárovnu, vyzvednu si startovní balíček, prohodím pár povzbudivých slov se "spoluzávodníky", jak to bude krásný závod, ustrojím se do kombinézy, připevním čip na měření času a snažím se ještě se trochu rozcvičit. Čas najednou nějak rychle běží. Do depa č. 2 si nesu věci na běh (běžecké boty a čelenku) a již odcházíme k písníku Pamětník, kde se koná plavecká část a odkud se vyráží i na druhou cyklistickou část, do depa č. 1 tedy ukládám své kolo, přilbu a boty a jdu se rozplavat.

Poslední chvilky před startem bývám nejvíce nervózní, je zajímavé, že tyto pocity ihned po startu zmizí a pak už si závod jen užívám. Snažím se stohlavý dav závodníků nevnímat a soustředit se sám na sebe, důležité je nenechat se strhnout a nepřepálit začátek. Zhluboka dýchám. Start. Začátek plavání je vždy poměrně nepříjemný, často dochází ke kontaktu plavců, snažím se držet svůj naučený rytmus a správný směr, po počáteční tlačenici se pole plavců uklidňuje a od poloviny trasy v příjemném tempu doplavu do cíle plavecké části, s plaváním jsem spokojen a i díky rychlé práci v depu vyrážím na kolo v přední části startovního pole, důležité pro mě bylo, že jsem na kolo vyrazil před výborným cyklistou Milanem Brzákem, ten mě předjel na konci vesnice Štít, ale podařilo se mi za něho "zavěsit". Milan nasadil brutální tempo, sám bych takto rychle jet nedokázal, ale díky povolené jízdě v háku jsem se za Milanem dokázal udržet. Postupně jsme dojeli cyklisty na čelních pozicích, kteří byli lepší v plavání, a tak se za Milanem vytvořila skupina asi 5 závodníků. Přesto, že se Milan snažil několika tvrdými nástupy balík roztrhat, vždy se mi podařilo "uviset" a dojet tak cyklistickou část v první skupině. Milane, děkuju, byla to parádní jízda. S výkonem na kole jsem byl velmi spokojen, horší to již bylo v druhém depu, přezouvání do běžeckých bot mi nějak dlouho trvalo, a tak hned na začátku ztrácím kontakt se skupinou. Běh je mou nejslabší disciplínou, a i když jsem se mu poslední rok intenzivně věnoval a zlepšil se, teplé počasí a hlavně rychlá cyklistická část si vybraly svou daň a já nedokázal udržet své plánované tempo běhu a propadl se startovním polem. Čtvrtá disciplína, "tři závodní piva", je pro mě noční můrou, a tak ji za cenu diskvalifikace vynechávám. V cíli jsem fyzicky zničený, ale šťastný.

Pro inspiraci Jirka Pšenička, Fajn Tým

*reportáž převzata z Chlumeckých listů